Její fotky jsou hodně osobní. Opravdu se v nich nestydí. Nemá problém se fotit nahá v období těhotenství ani po porodu s miminkem. A nemá problém tak fotit ani jiné. Obrázky dobře vyjadřují, jak moc těhotenství prožívala. Krom tohoto, velmi častého tématu, se objevují stále stejné modelky, snad fotografčiny přítelkyně. Navíc jsou foceny často ve velmi podobných pózách (proč se tak často objevuje motiv sprchy?) a se stále stejnými rekvizitami.
Těch pár fotek, které nejsou akty tak naprosto vynikají. Například fotka vlaku v malém městečku. Je nostalgická, je pochmurná, působí velmi smutně, přesto je zapamatovatelná, výjimečná. I když, možná by v jiném kontextu nebyla. Těžko říct. Na této výstavě se tohoto spojení dá užít mnohokrát ... ale konečný pocit? Nostalgie, smutek, vyvolaný přemírou šedé, ale také znechucení, a to bohužel převládá.
Žádné komentáře:
Okomentovat