Ostravský Dům umění pokračuje ve své spanilé jízdě. Na skvělý úspěch výstavy Sváry zření navazuje šedesátými léty. V poslední době (snad to bude tím, že loňský rok končil onou osudnou osmičkou) se o šedesátých letech mluví víc a víc. A tak několik českých a slovenských galerií spojilo své síly a vytvořilo unikátní, první Česko-Slovenskou výstavu, která se věnuje tomuto tématu. A doufejme, že ne poslední.
Kurátorské práci se tentokrát nedá vytknout zhola nic. Obrazy jsou vybrány skvěle. Navíc je tu napraven nedostatek tolika jiných výstav světového formátu ... vedle jmen autorů jsou popisky obasahující údaje o autorech. Konečně se divák může dovědět to, po čem touží a nemusí čekat až se doma dostane ke knížkám případně internetu ... popravdě, málokomu se totiž povede nezapomenout co chtěl hledat, ještě před tím, než dorazí domů. Na informace se tentokrát opravdu myslelo a tak byl také vydán povedený almanach, který za cenu, která není nijak přehnaná, vážně stojí.
Díla, jak obrazy, tak sochy, jsou rozestavěny perfektně. Samo o sobě to tvoří malé výtvarné dílo. A nesmím zapomenout přidat obrovskou pochvalu za to, že tentokrát byl celý interiér doplněný i o pohodlné sedačky. Příliš často se na nebohé uchozené diváky zapomíná ...
Mezi vystavenými díly se skrývá mnoho skvostů, včetně jednoho Medka. Mnohému divákovi by se však mohla zdát spíš pesimistická a vysávající energii. Na většině děl převládají tmavé barvy a skulptury jsou vytvořené převážně ze stárých věcí, které by kdekdo nazval odpadem. A přesto pozorný divák najde spoustu barev, spoustu naděje ukryté pod nevlídností doby. Spoustu energie, síly udělat ze starých, nepotřebných věcí něco nového, něco hezkého. Ale musíte hledat a chtít najít. Návštěvník této výstavy se musí odprostit od předsudků, které proti modernímu umění stále panují. Umění 60. let není jednoduché, stejně, jako to nebyla jednoduchá doba. Opravdu může působit depresivně, vysát z vás energii, anebo vám může zvednout náladu, nabít novou chutí do života ... Do které skupinky se zařadíte? To nezjistíte, pokud výstavu nenavštívíte.
Výstava probíhá od 18. 3. – 25. 4. 2009 v Ostravě v Domě umění.
Kurátorské práci se tentokrát nedá vytknout zhola nic. Obrazy jsou vybrány skvěle. Navíc je tu napraven nedostatek tolika jiných výstav světového formátu ... vedle jmen autorů jsou popisky obasahující údaje o autorech. Konečně se divák může dovědět to, po čem touží a nemusí čekat až se doma dostane ke knížkám případně internetu ... popravdě, málokomu se totiž povede nezapomenout co chtěl hledat, ještě před tím, než dorazí domů. Na informace se tentokrát opravdu myslelo a tak byl také vydán povedený almanach, který za cenu, která není nijak přehnaná, vážně stojí.
Díla, jak obrazy, tak sochy, jsou rozestavěny perfektně. Samo o sobě to tvoří malé výtvarné dílo. A nesmím zapomenout přidat obrovskou pochvalu za to, že tentokrát byl celý interiér doplněný i o pohodlné sedačky. Příliš často se na nebohé uchozené diváky zapomíná ...
Mezi vystavenými díly se skrývá mnoho skvostů, včetně jednoho Medka. Mnohému divákovi by se však mohla zdát spíš pesimistická a vysávající energii. Na většině děl převládají tmavé barvy a skulptury jsou vytvořené převážně ze stárých věcí, které by kdekdo nazval odpadem. A přesto pozorný divák najde spoustu barev, spoustu naděje ukryté pod nevlídností doby. Spoustu energie, síly udělat ze starých, nepotřebných věcí něco nového, něco hezkého. Ale musíte hledat a chtít najít. Návštěvník této výstavy se musí odprostit od předsudků, které proti modernímu umění stále panují. Umění 60. let není jednoduché, stejně, jako to nebyla jednoduchá doba. Opravdu může působit depresivně, vysát z vás energii, anebo vám může zvednout náladu, nabít novou chutí do života ... Do které skupinky se zařadíte? To nezjistíte, pokud výstavu nenavštívíte.
Výstava probíhá od 18. 3. – 25. 4. 2009 v Ostravě v Domě umění.
Žádné komentáře:
Okomentovat