Návštěva starší sestry

Máte sestru? A je šťastnější než vy a je to na ní vidět? Žere vás to? Tak přesně to se stalo Martine (Isabelle Huppert).

Martine žije v Paříži, má manžela, syna, dobrou přítelkyni. Dalo by se říct, že žije dokonalý život. Nemusí se starat o peníze, pracovat. V podstatě má všechno, co by si jen mohla přát. Nebo si to myslí až do chvíle, kdy k ní přijede sestra Louise (Cathrine Frot).

Louise je milá dívka, plná životního optimismu, který z ní vyzařuje a uvádí do rozpaků nejen Martine, podle které je milé chování něco naprosto nevhodného. Má práci, syna, dokonalého přítele. Napsala knihu, která se líbí vydavatelům. Je šťastná.

Drama dvou naprosto odlišných sester, které jsou poznamenány matkou-alkoholičkou má nejen komediální prvky ale i pár "typicky francouzských" scén ...

Martine se chová strašně. Je těžké ji litovat nebo s ní souhlasit. Je nepříjemné si uvědomit, že některé z jejich vlastností mohou být i našimi vlastnostmi. A přesto ... snaží se zlepšit, stát se dobrou matkou, dobrou sestrou, najít to, co ztratila. A dostává novou šanci. Je důležité se druhé šance chytnout, ale také ji někomu dát. Stejně, jako ji Louise dává nejen sestře, ale i matce.

Francouzský film pro nedělní odpoledne, který určitě potěší.

Les soeurs fachées

rok ... 2004

země ... Francie

délka ... 93 minut

režie ... Alexandra Leclere

hrají ... Isabelle Hupert, Catherine Frat, Francois Berléand, Bruno Chiche

České a slovenské výtvarné umění šedesátých let 20. století

Ostravský Dům umění pokračuje ve své spanilé jízdě. Na skvělý úspěch výstavy Sváry zření navazuje šedesátými léty. V poslední době (snad to bude tím, že loňský rok končil onou osudnou osmičkou) se o šedesátých letech mluví víc a víc. A tak několik českých a slovenských galerií spojilo své síly a vytvořilo unikátní, první Česko-Slovenskou výstavu, která se věnuje tomuto tématu. A doufejme, že ne poslední.
Kurátorské práci se tentokrát nedá vytknout zhola nic. Obrazy jsou vybrány skvěle. Navíc je tu napraven nedostatek tolika jiných výstav světového formátu ... vedle jmen autorů jsou popisky obasahující údaje o autorech. Konečně se divák může dovědět to, po čem touží a nemusí čekat až se doma dostane ke knížkám případně internetu ... popravdě, málokomu se totiž povede nezapomenout co chtěl hledat, ještě před tím, než dorazí domů. Na informace se tentokrát opravdu myslelo a tak byl také vydán povedený almanach, který za cenu, která není nijak přehnaná, vážně stojí.
Díla, jak obrazy, tak sochy, jsou rozestavěny perfektně. Samo o sobě to tvoří malé výtvarné dílo. A nesmím zapomenout přidat obrovskou pochvalu za to, že tentokrát byl celý interiér doplněný i o pohodlné sedačky. Příliš často se na nebohé uchozené diváky zapomíná ...
Mezi vystavenými díly se skrývá mnoho skvostů, včetně jednoho Medka. Mnohému divákovi by se však mohla zdát spíš pesimistická a vysávající energii. Na většině děl převládají tmavé barvy a skulptury jsou vytvořené převážně ze stárých věcí, které by kdekdo nazval odpadem. A přesto pozorný divák najde spoustu barev, spoustu naděje ukryté pod nevlídností doby. Spoustu energie, síly udělat ze starých, nepotřebných věcí něco nového, něco hezkého. Ale musíte hledat a chtít najít. Návštěvník této výstavy se musí odprostit od předsudků, které proti modernímu umění stále panují. Umění 60. let není jednoduché, stejně, jako to nebyla jednoduchá doba. Opravdu může působit depresivně, vysát z vás energii, anebo vám může zvednout náladu, nabít novou chutí do života ... Do které skupinky se zařadíte? To nezjistíte, pokud výstavu nenavštívíte.

Výstava probíhá od 18. 3. – 25. 4. 2009 v Ostravě v Domě umění.

http://www.gvuostrava.cz/archiv/2009/vystavy_60.html

Pozdrav z Opavy - členská výstava SKUPINY X

V těchto dnech krnovská Flemmichova vila ukrývá malý poklad ... obrazy opavských umělců. Ne každý si pod jmény Herman, Matyášek nebo Rychtářová něco představí a to je právě chyba, kterou může tato výstava napravit.

Například Jindřich Matyášek používá pastelové barvy, kterých je v poslední době zoufale málo. Vždyť už i malé děti ve výtvarných školách volí spíše tmavé odstíny. Jeho obrazy jsou lehce "magičné" a rychle upoutají pozornost. A času, strávenými právě nad nimi rozhodě nebudete litovat.

Miroslava Rychtářová pracuje technikou suchého pastelu a výsledek stojí za shlédnutí. Daří se jí nevšední kontrast zlaté barvy a tahů pastelem, který se stává pastvou pro oči.

Bořivoj Frýba zaujal především lechtivými vtipy, ale jeho karikování starých řeckých bájí i dnešního konzumního života také stojí za zmínku.

Jaroslav Herman se projevil jako romantický Francouz milující moře. I na rozbouřené vlny dopadají sluneční paprský ...

Výstava ovšem neobsahuje jen malby a grafiky, ale také reliéfy nebo keramiku.

A pro všechny, kteří v poslední době prošli krnovským "ústavem", náš oblíbený profesor se prezentoval v dobrém, leč lehce depresivním světle svých pochmurných nocí ...

Výstava probíhá ve Flemmichově vile ve dnech 6.3. - 5.4. 2009

Vystavující: Petr Šticha, Šárka Quisová, Eva Václavková, Alexander Dačenko, Rostislav Herrmann, Marcela Mrázková, Miroslav Selingr, Jaroslav Herman, Bořivoj Frýba, Jindřch Matyášek, Radoslav Tošenovský, Pavlína Pravdová, Miroslava Rychtářová, Lenka Chorvátová, Eva Klimšová

http://www.skupinax.net/index.htm

Tento příspěvek vznikl za přispění Áni ...

Sváry zření aneb Fasety modernity na přelomu 19. a 20. století

Ostravský dům umění se překonal. Shromáždil ve svých prostorách desítky děl za celkovou cenu kolem čtyř miliard a zpřístupnil je nám, milovníkům výtvarného umění. Vystaveni jsou nejznámější čeští malíří přelomu 19. a 20. století - od Muchy, přes Slavíčka, Čapka, Fillu, Kubištu, Kubína a mnohé jiné až po Zrzavého.

Spodní část galerie je věnovaná především realističtějším obrazům malířů a dominuje jí nádherný panoramatický obraz na Prahu právě od Antonína Slavíčka. Místnosti v patře už jsou ale v duchu symbolismu, kubismu či expresionismu. Tak si každý zájemce může najít to, co je mu blízké. Jestli moderní směry v podání českých umělců nejsou to, co vás zajímá, po schodech raději ani nestoupejte. Ale příjdete o hodně, protože teprve v těchto prostorách se začne obdivem zkracovat dech. Až tam pochopíte, co byli tito malíři vlastně zač.

Nebo byste alespoň pochopili ... a to je právě kámen úrazu této výstavy. Chybí jí totiž jakékoli informace k autorům. Krátké vyprávění o výtvarném umění hned při vstupu vás zavede vlastně jen k otázce, co že to ten člověk chtěl říct. A dál se nedozvíte nic. Koukáte na obrazy, podivujete se nad nápaditostí umělců, toužíte o nich zjistit alespoň něco ... a nemáte nárok. Jedinou možností je si zakoupit nádherný almanach výstavy, který se ovšem neřadí k těm nejlevnějším. Ale alespoň něco, když už nic ...

Davy lidí v místostech ovšem svědčí o tom, že i tento nedostatek za tu stovku vstupného stojí. Protože tato velkolepá výstava je to nejlepší, co v Ostravě v této oblasti bylo. A pravděpodobně i co na hodně dlouho bude.

Výstava probíhá od 3. 12. 2008 do 28. 2. 2009 v Domě umění v Ostravě.