Vzhůru do oblak 3D

Dva rozměry už jsou nuda, vhůru do třetího! Tohle si zřejmě řekli i tvůrci nového animáku z dílny Walta Disneyho a Pixaru. Nutno přiznat, že bez "dalšího D" lákadla bych na tento film zavítala asi jen ztěží.

Moderní technologie má klady i zápory, jako vlastně všechno. Film vás opravdu "vtáhne". Není to sice jako v IMAXu, nezdá se vám, že jste ve středu dění, ale přesto je všechno jaksi "blíž". Velkým záporem jsou taky brýle, které jsme při vstupu do sálu dostali. Možná jsou pro 3D vidění nezbytné, ale po pár krátkých minutách začnou tak tlačit, že pochybujte, zda jste na film vážně šli dobrovolně a zda vám to stojí za to. A přitom by stačilo používat jiný druh brýlí, třeba ten, který mají v už zmiňovaném IMAXu.

Samotný film je pak sladkobolnou, dojemnou pohádkou pro menší děti a milovníky cukrkandlu, ale i dospělý divák si v něm najde to svoje. Přiběh bezdětného pana Carla Fredericksena, který velmi miloval svou, dnes již zesnulou mamnželu, začíná krátce po její smrti. Pan Fredericksen totiž věří, že sny se můžou a mají plnit, a proto se vydá na cesty v duchu hesla: "Dobrodružství nečeká!" A když se k němu nešťastnou náhodou přidá i malý chlapec Russell, ta pravá zábava začíná.

Film oplývá mnoha zajímavými a neotřelými nápady. Dům nadnášený balónky totiž není k vidění snad nikde jinde. Záchrana velkého ptáka před zlořádem, který byl Carlovými hrdinou, a který má desítky mluvících psů taky nepatří ke klasickým klišé.

Nutno také pochválit práci animátorů. Jimi vytvořený svět se totiž stylem, jakým byl ztvárněn, trošku vymyká ze zaběhnutých způsobů. Není tak líbivý, jako ostatní animáky. Na druhou stranu jsou ale tropy opravdu krásným a podmanivým místem, kterému jsme chvílemi i ochotni uvěřit, že existuje.

Tahle pohádka má ještě jedno ohromné plus. A totiž předfilm. Je sice sladký jako cukrová vata, dojemný jako telenovela a rozhodně stají za to! Už jen proto, že tam je. Dojemná scénka s čápy a dětičkami všech živých tvorů si těch pět minut času opravdu zaslouží. A proto hlasuji pro více předfilmů!

Film možná po technické stránce ještě není tak promakaný, jak by si diváci přáli, přesto však stojí za vidění, už jen díky těm tisícovkám různobarevných balónků, které se vznášejí do oblak a nesou dům a jeho jednoho obyvatele s malým sběratelem bobříků do daleké Jižní Ameriky.

Up

rok ... 2009

země ... USA

délka ... 96 min

režie ... Pete Docter, Bob Peterson

Doba ledová 3: Úsvit dinousaurů

Milé děti, budu vám vyprávět krásnou pohádku o dvou mamutech, kterým se brzy narodí mamuťátkou, o tygříkovi trpícím krizí identity, o lenochodovi, který si adoptoval malé dinousaurátka, které ovšem mají vlastní maminku, o lasičákovi, jehož smyslem života je boj s velkým dinosaurem a také o krysoveverčákovi, který vymění lásku za jídlo. Milé děti, poslechněte si pohádku, která vás jisto jistě pobaví.

Mrazivé pláně plné bílého sněhu už filmaře přestaly bavit a tak se pustili do tvorby krásného, barevného světa plného podivných míst a především dinosaurů, který se ukrývá v podzemí pod zimní krajinou. A právě do téhle nebezpečné krajiny se dostane podivná smečka, známá z filmů Doba ledová a Doba ledová 2: Obleva. A ne že by to bylo jen tak, čirou náhodou. On se totiž Sid rozhodl založit si vlastní rodinu, a nešťastnou náhodou si za své adoptivní děti vybral tyranosaurátka, po kterých se ovšem stýská jejich vlastní mámě. Ta se rozhodne své dětičky odnés zpátky, jenomže přibere i nebohého Sida. A tak začíná velká dobrodružná cesta na záchranu kamaráda.
Z tohoto poměrně jednoduchého námětu byla vytvořena hodinu a půl dlouhá pohádka pro všechny generace, plná vtipných scének i gagů. Její autoři se do značné míry opět vrátili k tomu, co jsme my, diváci, milovali na jedničce. Při salvách smíchu si nejednou uvědomíte, že tenhle vtip už znáte, ale stejně nad tím mávnete rukou. Narozdíl od dvojky si totiž sem tam nějaký i zapamatujete.

Film je především určen menším dětem, některé okamžiky nás ovšem nutí o tom pochybovat. Snaha o podojení kozy a následující výkřik: "Já myslel, že jsi holka," je trošku moc laciný vtip a i lehce nevhodný. Hlavní myšlenka filmu, důležitost rodiny a přátelství pro spokojený život dýchá z každého záběru. Možná až moc. Snaží se předat lidem poselství o tom, že rodina je skvělá věc a vůbec nemusí být tak omezující, jak se může zdát (příběh Diega) a je dobře, že se jeden člen stará o toho druhého, ale taky se to nesmí přehánět (starostlivost Mannyho). Prostě být s těmi, na kterých vám záleží a kteří jsou pro vás důležití je moc fajn a společně dokážete mnohem víc, než by se povedlo samotným jedincům.

Nesmí se však zapomenout na zábavu, kterou vytváří krysoveverka Scrat pronásledující svůj žalud. Oblíbený pokrm mu opět záludně uniká a tentokrát ne jenom díky jeho nešikovnosti, ale taky díky odvážné krysoveverčici Scartte. Jejich boj je korunován vzájemnou láskou a končí Scratovým útěkem, snad aby vytvořil protipól proti Mannymu a jeho spokojené rodince. Holt svoboda je někdy víc než uťápnuté podpantofláctví.

Na české podobě filmu je ještě třeba pochválit snahu přizpůsobit film českému publiku. A tak se z masožravé kytky stane Adéla. Menším divákům tenhle vtípek asi moc neřekne, starší a znalejší věci, však pobaví. A kdo ví, kolik amerických dětí zná písničku Máš má ovečko dávno spát ...

Celkový dojem z filmu je dobrý. Není to jednička, tak dobrý film hned tak nevznikne. Jednička byla menší bomba, průlom a něco nového. Ale naštěstí, to není ani dvojka. Dvojka byla totiž hodně, hodně slabé kafe. A tak tu máme docela povedenou letní komedii, která rozhodně stojí za vidění. Ale zázraky, milé děti, nečekejte. Zázraky se totiž dějí, ale jenom velmi, velmi zřídka.

Ice Age: Down of the Dinosaurs
rok ... 2009
země ... USA
délka ... 96 min
režie ... Carlos Saldanha, Mike Thurmeier

Entropa

Proletěla jako kometa a přinesla sebou neštěstí, tak jak to komety dělají. Tak se tento úkaz může některým jevit. Jiní jsou nadšeni. Průlet komety po hvězdném nebi je vždycky sledován nejenom vědci, ale i lajky, s nadšením. V případě komety zvané Entropa záleží jenom na tom které že jste národnosti a jak moc se umíte zasmát sami sobě.

Entropa je slovo, které před půl rokem skloňovala většina novinářů po celé Evropě. A pak se k nim přidali i obyčejní lidé na internetu. A pak už o ní slyšel skoro úplně každý. Tenhle skvost a unikát, který Evropě dala ČR při příležitosti svého předsednictví se vrátil z Bruselu zpět do místa svého zrození. Máme ji doma, v Praze, a podívat se na ni může každý.

Když vystoupíte do nejvyšších pater Centra současného umění DOX, když vyhlédnete z obrovských oken, zatají se vám dech. Tohle jste totiž nečekali. Tohle se nedá čekat. Něco tak obrovského, monumentálního ... a propracovaného. Možná je dílo Davida Černého kontroverzní, možná urazilo tisíce a tisíce lidí, a přesto, nebo možná právě proto je okouzlující.

Není to maličkost, vyrobená za spoustu peněz v krátkém čase. Není to pár k sobě přitavených plastových trubek a umělohmotných desek vykrojených do tvaru států. Je to poměrně propracované a složité dílo, ke kterému se hodí vyslechnout komentář dívek posedávajících na židlích a čtoucích časopisy. Nevíte, proč je Španělsko zobrazeno jako velké betonové cosi? Tak se jich zeptejte, proto tam jsou! A někdy vám milerády odpoví dříve, než se zeptat vůbec stihnete.

David Černý svou prezentaci v Evropě holt "neodflákl". Francouzský nápis Gréve! krásně vlaje ve větru, skotské dudy hrají, německé autíčka jezdí po dálnicích, Drákula hýbe rukama a děsivě se směje, továrny kouří a v Česku ... tam běhají nápisy s výroky našeho milovaného prezidenta.

Toto dílo pobouřilo půlku Evropy, druhou hodně dobře pobavilo. My Češi, ji povětšinou bereme jako hodně dobrý vtip. Máme to obrovské štěstí, že patříme k národům, které se samy sobě dokážou zasmát. A tak koukněte do DOXu a politujte ty, co to neumí.

Výstava probíhá v galerii DOX od 12. 6. 2009 do 4. 1. 2010

http://www.doxprague.org/cs/exhibitions/current

Křižovatka smrti 1

Film který už pomalu míří do kolonky přestárlý a překonaný ... a přesto může být některými objeven teprve teď. Možná je pozdě, může se zdát, že přicházím pět minut po dvanácté a přece. Tenhle film patří k těm, které je lepší vidět se spožděním, než vůbec!

Malá dcera důležitého čínského velvyslance byla unesena! FBI je na nohou. A nejenom ona. Přidali se i Jackie Chan coby velvyslancův přítel-policista a také lehce trhlý americký policista Chris Tucker. A svěží a vtipná jízda plná eskapád začíná.

Hlavní hvězda filmu, Jackie Chan, je všeobecně známý tím, že skvěle ovládá bojová umění. A právě tady tato jeho schopnost je využívána producenty a režiséry v nejednom filmu. A nesmí chybět ani v tomto. Chmaty, kopy a pády, které předvádí by kdekoho jiného stály hodně bolesti a zlomenin. A Jackie se nepřestává usmívat ...

Druhá hvězda filmu, Chris Tucker, je o něco méně známý než Jackie. Narozdíl od kolegy se nesnaží diváky "odrovnat" bojovými scénami, (které mimochodem taky zvládá), ale spíše svou výřečností. A daří se mu to. Jeho pusa jede a jede a rozhodně se nedá zastavit. Až je skoro k politování, kolik textu se ten nebohý herec musel naučit.

S těmito dvěma hodinka a půl děje uběhne pěkně rychle. Ani si nestačíte všimnout toho, že v tomhle filmu vlastně nevystupuje žádný sympatický běloch. Bílé zastupuje jenom sympatické policistka, jinak jsou to pouze trošku přitroublí policajti a taky hlavní záporák. Ne že byste si ho moc všimli, ale uvidíte, čeho všeho jsou sběratelé starožitností schopní, když jim někdo sebere jejich sbírku!

Může se zdát, že jde o bezduchou akční jízdu. A asi to bude pravda. Hledání a zachraňování nebohé dívenky moc okamžiků pro hlubší zamyšlení opravdu neskýtá. Filosofii tady nenajdete téměř žádnou, poučení do života už vůbec ne. Tedy kromě toho, že padouchům to holt nevychází ... aspoň ve filmech.

Rush hour
rok ... 1998

země ... USA

délka ... 97 minut
režie ... Brett Ratner

hrají ... Jacke Chan, Chris Tucker, Tom Wilkinson, Tzi Ma, Ken Leung